Úzkost je přirozená reakce těla i mysli na skutečné nebo domnělé ohrožení. Může se projevovat tělesnými příznaky, jako je bušení srdce či zvýšené pocení, nepříjemnými pocity strachu a ohrožení nebo vtíravými myšlenkami o tom, jak špatně může aktuální situace dopadnout. Někdy se objeví všechny tyto projevy najednou, jindy jen některé z nich. Jak tedy úzkostné stavy co nejlépe zvládat?
O duševní zdraví je možné pečovat i preventivně. Pomáhají doporučení, která znějí jednoduše, ale mají velký význam: pravidelný a dostatečný spánek, pohyb na čerstvém vzduchu, vyvážená strava, čas strávený s rodinou a přáteli, budování kvalitních vztahů a také omezení času na sociálních sítích či v on-line prostředí.
Při jednorázových nebo ojedinělých epizodách úzkosti mohou pomoci i jednoduché svépomocné techniky, například dechová cvičení. Oblíbené je tzv. dýchání do čtverce (box breathing): nádech na čtyři vteřiny, zadržení dechu na čtyři vteřiny, výdech na čtyři vteřiny a opětovné zadržení na čtyři vteřiny. Tento cyklus se poté opakuje.
Další metodou, která vyžaduje trochu praxe, je schopnost rozlišit mezi tím, co se skutečně děje v přítomném okamžiku, a tím, co si pouze představujeme. Můžeme si například promítat nadcházející pracovní pohovor a vytvářet si katastrofické scénáře, že neuspějeme, že se nám budou ostatní smát nebo že na nás budou křičet. Tyto myšlenky vyvolávají silné emoce i tělesné reakce. V takové chvíli může pomoci vědomé připomenutí: jsou to jen myšlenky, nikoli realita. Právě teď jsem doma, v bezpečí, a pouze prožívám obavy týkající se budoucnosti.
Důležité je také vyhnout se alkoholu a omezit nadměrný příjem kofeinu, protože obě látky mohou úzkost zhoršovat. Pokud však úzkosti přetrvávají, zhoršují se nebo výrazně zasahují do každodenního života, je vhodné obrátit se na odborníka psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Existuje řada účinných způsobů léčby.
Na otázky odpovídá MUDr. Jan Michálek, vedoucí psychiatr kliniky terapie stresu ze sítě Multi‑klinika.
