Výběr zimní obuvi často začínáme řešit až ve chvíli, kdy teploty klesnou pod nulu a kluzká námraza či sníh začnou komplikovat každodenní pohyb. Hledáme něco bezpečnějšího, teplejšího a odolnějšího vůči vlhkému počasí a z nouze pak často sáhneme po první variantě, která se zdá teplá a slušivá. Přitom právě zimní boty patří k těm, které nosíme nejčastěji a nejdéle v kuse. Proč na jejich výběru záleží a co naše nohy skutečně potřebují?
Většina z nás vlastní několik párů obuvi, ale zimní boty obměňujeme nejméně často a nosíme je několik sezón po sobě. Zatímco letní obuv střídáme podle příležitosti, zimní boty využíváme napříč situacemi, do práce, na pochůzky i na delší procházky. Nohy tak vystavujeme dlouhodobé zátěži, kterou zimní terén přináší. O to důležitější je, aby výběr obuvi nestál jen na prvním dojmu, ale zohledňoval i funkčnost a zdraví chodidel.
Proč samotné zateplení nestačí
Častým omylem je posuzovat zimní boty pouze podle míry zateplení. Pocit tepla však neurčuje jen vrstva materiálu uvnitř boty. Klíčové je, zda má chodidlo dostatek prostoru, může se přirozeně hýbat a není omezeno v prokrvení. Pokud je bota příliš úzká nebo rigidní, noha ztrácí schopnost reagovat na zátěž, výsledkem je právě pocit chladu. Nejde tedy o selhání zateplení, ale o omezení přirozené funkce chodidla.
„Lidé si často spojují pocit jistoty s pevností a stažením nohy v botě. Jenže chodidlo, které nemá prostor pracovat, se hůře prokrvuje a rychleji chladne,“ vysvětluje Mgr. Mirka Najbrtová, certifikovaná fyzioterapeutka ze společnosti Movero. „V zimě je důležité, aby bota fungovala jako celek. Nestačí jen zateplený svršek. Důležitá je ochrana proti vlhku, například v podobě membrány nebo kvalitní úpravy materiálu, stejně jako možnost regulovat tepelný komfort pomocí vhodné zimní stélky a funkčních ponožek. Pokud má noha prostor, zůstává v pohybu a dokáže si teplo udržet mnohem lépe.“
Funkčnost na prvním místě
Jak by měla vypadat zimní bota, která obstojí při každodenním nošení? U svršku se osvědčují moderní syntetické materiály s funkční membránou, které odolají sněhu i rozbředlé vodě, aniž by botu zbytečně zatěžovaly. Jsou lehké, snadno se udržují a pomáhají udržet stabilní vnitřní mikroklima i při celodenním nošení. Vnitřní konstrukce by měla počítat s tím, že noha během dne pracuje a mění objem. Výhodou je možnost přizpůsobit si botu aktuálním podmínkám, například pomocí zimní stélky nebo funkčních ponožek, místo jediné pevně dané úrovně zateplení.
Stejně důležitá je podrážka. V zimě by měla zůstat funkční i při nízkých teplotách, nabídnout jistotu na kluzkém povrchu a zároveň neoddělovat chodidlo od terénu víc, než je nutné. Kombinace přilnavosti, pružnosti a přiměřené tloušťky umožňuje stabilní krok bez zbytečného ztuhnutí.
Barefoot jako recept proti únavě
Vedle materiálů a podrážky hraje zásadní roli i samotný tvar boty, který určuje, jak aktivně se chodidlo zapojuje do pohybu. Zimní obuv, která dává prostor prstům a respektuje přirozený tvar chodidla, umožňuje noze fungovat aktivně i v chladných podmínkách. I proto se barefoot přístup stále častěji prosazuje i v zimní obuvi.
„Barefoot je návratem k přirozené funkci chodidla. Pokud má chodidlo dostatek prostoru, flexibilní podrážku a není nuceno do pevného tvaru, dokáže se aktivně zapojit do pohybu. Zátěž se pak nerozkládá jen do jedné části nohy nebo výš do těla, ale rovnoměrně tam, kde má vznikat. Díky tomu tělo neplýtvá energií na zbytečné kompenzace, chůze je plynulejší a únava přichází později,“ dodává Najbrtová.
.jpg)
