Svátek Zjevení Páně, lidově „Tří králů“, představuje vrchol vánočního období. Připomíná okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale celému lidstvu, a svým významem navazuje na svátek Narození Páně. V obou případech se Bůh ukazuje jako člověk, jako novorozené dítě Ježíš, které nejprve přicházejí uctít prostí pastýři a poté i mudrci.
Podle legendy přišli Ježíše přivítat mudrcové. Bible je označuje jako pohany, některé prameny jako mágy. Pravděpodobně šlo o hvězdopravce z Persie, příslušníky babylonského kněžstva spojeného s kultem Zarathuštry. Jejich cesta bývá spojována s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele.
Svátek Tří králů doprovází řada lidových zvyků. U nás je nejznámější žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena K+M+B+ (ve světě C+M+B+). Nejde však o počáteční písmena Kašpara, Melichara a Baltazara, jak se často mylně uvádí, ale o zkratku latinského „Christus mansionem benedicat“ – „Kristus žehnej tomuto domu“. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici: Otce, Syna a Ducha Svatého.
Označení „králové“ se objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles, který se odvolává na 72. žalm. Počet mudrců se v různých tradicích liší, západní církev uvádí dva až čtyři, východní až dvanáct. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se objevují pravděpodobně až v lidových vyprávěních 7. století.
lž/red
.jpg)
