Začínal tak, že doprovázel mnoho známých muzikantů na koncertech nebo turné. Po čase se sám stal uznávaným hudebníkem, který má svoji kapelu, hudební akademii, pravidelně pracuje s dětmi v základních školách, věnuje se soud healingu, píše hudbu, texty... Přední český bubeník Tokhi se nám svěřil s tím, jak prožívá toto období, které je pro české muzikanty více než neveselé.
Aktuálně je vaším největším počinem videoklip ke skladbě Surprise, kterou jste zahráli v premiéře spolu s Pavlem Šporclem na vašem loňském koncertě v Lucerna Music Baru. Co vás vedlo k propojení bubnů a houslí? Není to příliš tradiční...
S Pavlem se známe osobně od roku 2012, kdy jsem jel jako perkusionista v jeho kapele turné k desce Sporcelain. Byl to krásný zážitek, a hlavně jsme si opravdu rozuměli jako kamarádi. Potkávali jsme se od té doby vlastně často, ale nikdy nebyl prostor na podobný, větší projekt. Až teď to vyšlo tak, že měl Pavel možnost zahrát si s námi v Lucerně. Pozvat ho na koncert Royal Squad mě lákalo delší dobu, ale naše časové možnosti jsou opravdu omezené. Potom jsme mu rádi zahráli v klipu k úžasné skladbě Magical 24. V plánu byly další akce, vše ale překazila nucená koncertní pauza.
Bude spolupráce tohoto netradičního spojení pokračovat?
Doufáme, že se nám podaří navázat a některé projekty dokončit. Měli jsme hrát třeba Kuře dětem, tyhle věci nás fakt baví. Původně to měl být koncert na náměstí, potom z televize volali, že se natočí jen ve studiu, a nakonec volali ještě jednou, že bohužel není možné ani to. To bylo někdy v dubnu. Od té doby se situace pro hudbu nijak nezlepšila.
Pavel Šporcl není jedninou osobností, s kterou jste spolupracoval. Na jaké osobnosti, které jste hudebně doprovázel, rád vzpomínáte?
Nemohu zapomenout na turné s Karlem Gottem, to byl můj první obrovský zážitek. Byl jsem ještě hodně mladý, tuším, že mi bylo 21 let, a jel jsem turné po sportovních halách s mistrem z největších. Jsem opravdu vděčný, že jsem u toho mohl být, moc si toho vážím. Všichni z Boom Bandu byli skvělí, a rád bych kapelníkovi Jirkovi ještě jednou poděkoval, že mi zavolal. Rozdýchával jsem to pak na lavičce v parku docela dlouho :D
Rád vzpomínám i na veliké koncerty s Laurou, to je pro mě legendární kapela. Dalo mi to opravdu moc. Pamatuji si, jak jsme hráli výroční koncert, Laura a její tygři slavili 25 let na scéně, a mně bylo 22. Užíval jsem si i natáčení akustických koncertů pro Óčko, ať to bylo s Markem Ztraceným, Support Lesbiens, UDG, nebo Imodiem. Bylo toho opravdu hodně a já mám radost za každou minutu na pódiu a všechny ty možnosti.
Vy sám jste vyhledávaným hudebníkem, patříte ke špičce českých bubeníků, píšete hudbu, texty, věnujete se dětem v rámci projektu Bubny do škol, jste lídrem kapely Groove Army, tvoříte spoustu projektů, děláte terapie hudbou sound healing.... Co je vašemu srdci nejbližší? Nebo vás právě baví to, že můžete dělat více aktivit a žádná vás neomrzí?
Baví mě všechno. Ve chvíli, kdy mě nějaký projekt nebaví, nebo nenaplňuje, tak v něm nepokračuji. Užívám si tu různorodost. Rozhodně to nemám tak, že si napíšu na vizitku cokoliv, co jsem dělal třeba jednou :-), ale skoro se někdy nestačím divit, u jakých projektů se objevím, a co se ode mne třeba očekává. Nicméně mimo věci, kde se cítím doma, mám velmi rád výzvy, deadliny, a kreativní práci, i když někdy třeba trochu pod tlakem. Mám obrovskou radost a super pocit pokaždé, když to s týmem zvládneme. Nechci být omezován na jednu věc, s tou být do smrti zaškatulkován a hotovo. Na světě je toho přeci tolik k vyzkoušení.
Před dvěma lety jste představil unikátní projekt Royal Squad, který spojuje hudební a vizuální zážitek. Jak si projekt v současné době stojí?
Royal Squad je fantastická show, z našeho pohledu samozřejmě, která nás opravdu maximálně baví. Užíváme si to na maximum každým úderem do bubnu. Bohužel tím, jak je to veliké a složité na stavbu a produkci, je to "odsouzené" na opravdu veliká pódia. Ten projekt prodáváme za vyšší částku než cokoliv jiného a držíme ho v nabídce exkluzivně. Každý rok jsme měli limit na počet koncertů a uzavírali jsme ho vlastní show v Lucerně. Ta nebude poprvé až letos. Tento rok pro nás nebyl úplně veselý, Royal Squad nehrál ani jednou. Všechny veliké akce, kde se měl postavit, byly zrušeny, nebo přesunuty snad na příští sezónu. Není to show do malého klubu to je ta daň.
Současná doba přeje online projektům. Rozhodl jste se i vy jít touto virtuální cestou?
V rámci karantény jsme natáčeli nějaké online přenosy, pár online festivalů, nebo třeba i koncertní verzi The Greatest Show, to je muzikálový koncert, kde jsme s Groove Army vystupovali. Sám jsem dělal i nějaké sound healingy online, tam se přenášel zvuk, ale samozřejmě ne vibrace z misek, nebo gongu. Snad to lidem ulevilo a odpočinuli si aspoň poslechem. Nicméně my hrajeme pro lidi, milujeme ty reakce, potřebujeme to. Není to stejné jako hrát v prázdném pokoji. A navíc, online přenosy v životě nenahradí příjmy z reálného vystupování, proto to mnoho umělců opravdu trápí a nestačí to. Je ale dobré být tu pro lidi, tvořit obsah a dávat jim ho. Oni pak taky nezapomenou, až zase koncerty a akce začnou. Navíc jsme začali natáčet svou vlastní talkshow ze zkušebny, kde představujeme jednotlivé bubeníky z Groove Army. Všechny díly pořadu Talking Drum, které zatím vyšly, jsou k dispozici na našem youtube kanále. Tam si taky zkouším novou roli, moderovat jednoho hosta, vlastně mě to baví. Hlavně si povídáme a snažíme se z mých kolegů dostat něco, co třeba lidem ještě nikdy neřekli. Obecně nás to donutilo víc pracovat se sociálními sítěmi. Stojí to za to.
Čím teď Tokhi žije, co ho nejvíce baví?
Momentálně stále pracujeme na obsahu pro Groove Army na podzim, snažíme se vymyslet, jak třeba najet zase na školy, a přitom dodržovat všechna doporučení a opatření ze strany vlády, bude to trochu složitější, zjišťujeme. Každopádně pokračuje naše akademie, kam si může třeba na open class přijít zahrát opravdu každý, bez jakýchkoliv předchozích zkušeností. Případně si rovnou zaplatit celý semestr. Lekce budou probíhat opět v BDS Academy na Vinohradech, pokaždé v neděli. Mám také rozpracované dva projekty, které nebudou závislé na velikých prostorách a postavené na patnácti bubenících, protože evidentně, kdykoliv to může kdokoliv zakázat. Chci tedy tvořit i pro komornější obsazení, navíc opět od září spustíme skupinové sound healingy na Vinohradech. Bude toho hodně. O všem budeme pravidelně informovat na našem facebooku a instagramu.
